Articles and Essays by Mark Engler

    Obrat strachem odvrácený

    A campaign of fear may have kept Mexico locked into the status quo. (Czech)

    Více než rok vedl prezidentský kandidát mexické levice Andrés Manuel López Obrador všechny pr?zkumy oblíbenosti. V ned?lních volbách byl p?esto poražen. Vinou nedostatku realistické vize ?i kv?li diktátorským sklon?m, jež mu vytýkali jeho politi?tí protivníci, to ale nebylo.

    V ned?li druhého ?ervence ve?er byly v Mexiku uzav?eny poslední hlasovací místnosti. Prezidentské volby skon?ily, nikdo ale nedokázal p?edem ?íci jak. Po ?adu m?síc? vedl všechny pr?zkumy levicový kandidát Andrés Manuel López Obrador, n?kdejší starosta Mexico City. Se za?átkem poslední fáze p?edvolební kampan? ovšem za?al sv?j náskok ztrácet. Jeho hlavní protikandidát, Felipe Calderón z nyní vládnoucí Strany národní akce (PAN), jej dokonce v n?kolika statistikách p?edb?hl. Bez šancí však nebyl ani t?etí z uchaze?? o nejvyšší ústavní funkci – Roberto Madrazo z nejstaršího politického uskupení v zemi, Institucionální revolu?ní strany (PRI). Na výsledky se tedy ?ekalo velmi netrp?liv?.

    Jelikož se preference všech t?í kandidát? pohybovaly v blízkosti t?icetiprocentní hranice, dal se malý rozdíl v odevzdaných hlasech o?ekávat. T?sné volební výsledky ostatn? nejsou v posledních letech ni?ím výjime?ným. Málokdo ale p?edpokládal, že mohou být t?sné až do takové míry: dle prvních oficiálních údaj? porazil Calderón Obradora o 1,04 procenta. Federální volební komise posléze na?ídila p?epo?ítání sporných hlas?. Po n?m se rozdíl snížil na 0,64 procenta. V Mexiku, kde je oprávn?no volit jedna?ty?icet milion? lidí, to znamená p?ibližn? dv? st? padesát tisíc hlas?.

    S poukazem na p?etrvávající nesrovnalosti odmítl Obrador prohru uznat. Jeho stoupenci nyní požadují kompletní a d?slednou revizi odevzdaných lístk?. „Jsme p?esv?d?eni o vít?zství našeho kandidáta,” uvedl minulou st?edu Jesus Ortega, hlavní manažer Obradorovy kampan?. „Chceme, aby bylo vše ješt? jednou d?kladn? prov??eno: hlas po hlasu, zpráva po zpráv?, místnost po místnosti.” Nejr?zn?jší levicová sdružení již natiskla a rozeslala ?adu výzev k ve?ejným protest?m.
    V prob?hnuvších volbách totiž nešlo pouze o ministerská k?esla. Po vít?zství Vincenta Foxe v roce 2000, jež ukon?ilo n?kolik desetiletí nep?erušenou vládu PRI, se Mexiko stalo oddaným vyznava?em neoliberální ideologie a spolu s Uribeho Kolumbií pak i nejhorliv?jším stoupencem politiky USA v Latinské Americe. Obrador slíbil tuto linii radikáln? zm?nit: zavázal se p?ehodnotit podmínky mexického ?lenství v Severoamerické zón? volného obchodu (NAFTA), zastavit divoký rozprodej státních podnik?, snížit energetickou závislost na Spojených státech a d?sledn? zreformovat systém sociální politiky.

    K jeho zvolení p?itom existovaly p?edpoklady tak?ka ideální. Prezident Fox nesplnil sv?j p?íslib garance sedmiprocentního r?stu HDP (stávající r?st st?ží p?ekro?í 1,8 procent). Za jeho vlády neubylo chudých a dlouhodob? neklesla ani nezam?stnanost. Zvýšily se naproti tomu rozdíly mezi sociálními vrstvami a zvlášt? v posledním p?lroce též masivn? stoupl po?et lidí, kte?í utíkají za prací do USA.

    López Obrador navíc již ve zmín?né správní funkci prokázal, že jeho sliby nejsou jen p?edvolebním tlu?hubovstvím. Navzdory soustavné kritice Foxových opat?ení a zjevnému nep?átelství mezi jeho ú?adem a federální vládou se mu poda?ilo získat prost?edky na zavedení systému ve?ejných prací pro chudé a zvýšení dávek d?chodc?m, svobodným matkám i postiženým. V prezidentské funkci potom zamýšlel tato opat?ení rozší?it na federální úrove?. Pot?ebné finance m?la p?inést reforma da?ového systému, více zat?žující majetné vrstvy. Obrador tak nabídl svým spoluob?an?m po delší dob? možnost, jež tvo?í základ každé skute?né demokracie – možnost obratu, opravdové zm?ny.

    Se všemi zmín?nými kroky podstatná ?ást Mexi?an? sympatizuje. Program o jeho (p?ípadné) volební proh?e tudíž nerozhodl.

    Namísto jeho ideologické kritiky lze hledat hlavní p?í?inu porážky ve form? p?edvolební kampan?: v?tšina argument? Obradorových protivník? vycházela z jakéhosi strachu a démonizace jeho osoby. Ideologie PAN jej soustavn? vykreslovala jako „nebezpe?í pro Mexiko”; klipy, vnucující mu nedemokratické zám?ry i úmysl u?init z Mexika druhou Kubu ?i Venezuelu, byly staženy až na nátlak kontrolních orgán?. Televizní oznámení, zvýznam?ující podobnosti mezi Obradorem a Hugem Chávezem, se p?esto v posledních dnech kampan? op?t objevila. Celá protilevicová argumentace propadla absolutní personalizaci.

    Praví liberálové a tradicionalisté z PRI zase Obradora odsoudili za p?ílišný populismus. Krajní levice mu vy?etla oportunismus a p?íklon k politice st?edu, Zapatisté Subcomandanta Marcose ho odmítli podpo?it kv?li n?kolika korup?ním aférám. Zleva byl též zatracován jeho zám?r p?ehodnotit mexické závazky v NAFTA – radikálové považují dohodu za zlo?innou z principu a cht?jí, aby z ní Mexiko odstoupilo úpln?.

    Výk?iky a hrozby poznamenaly nejen kampa? jako takovou, nýbrž pronikly i do televizních debat. Kv?li hádkám a oso?ování se pochopiteln? na obsah program? jednotlivých stran tém?? nedostalo. Mexi?ané, rozhodující se na základ? pr?b?hu kampan?, proto nehlasovali o stran? ?i myšlenkách, avšak o samotném Obradorovi. Bu? v jejich o?ích obstál, nebo nikoliv. Volby pak dopadly výsledkem již zmín?ným.

    Po n?kolik p?íštích dn? ?i týdn? potrvá v Mexiku období nejistoty. Rozhodnutí, zda-li bude p?íští vláda postupovat v dosavadním politickém sm?ru, anebo se jej odhodlá pozm?nit, te? nenáleží ob?an?m, ale ú?edník?m. V ulicích se zajisté objeví rozvášn?né davy, po volbách smí?ení politikové se op?t znesvá?í a argumenty ustoupí cit?m. A? už dají kontrolní komise (?i p?ípadn? soudy) zapravdu Obradorovi nebo jeho protivník?m, duch demokracie i zásady politické kultury v této zemi bezpochyby utrpí.

      Send comment to author

      Please note: comment moderation is enabled and may delay your comment. There is no need to resubmit your comment.